http://en.wikipedia.org/wiki/Blockula
sobota 28. dubna 2012
čtvrtek 26. dubna 2012
pondělí 23. dubna 2012
Josef Škvorecký MIRÁKL (1972)
Vždycky se vyhnul pdpisům na všech manifestech měnících se časů, a jenom v uzounkém kruhu nejbližších přátel dával najevo, že žije už v příštím století, kde mytologické spory ideologií jsou stejně směšné jako někdejší pátrání po pohlaví andělů.
středa 18. dubna 2012
pondělí 16. dubna 2012
Ale člověk.... ( But human... )
But human beings themselves are never that easy to symbolize; they're never all black or all white like that, or else they aren't really human. That's why it's so easy to kill real people in the name of some damned ideology or other; once the killer can abstract them in his own mind into being symbols, then he needn't feel guilty for killing them since they're no longer real human beings.
Žádný člověk není symbol... proto je tak snadné zabíjet skutečné lidi jménem té nebo oné zatracené ideologie; jakmile si je nějaký zabiják dokáže vyabstrahovat do symbolů, nemusí mít žádný pocit viny za to, že je zabil, protože to už nejsou skuteční lidé.
James Jones (interview s Nelsonem W. Aldrichem)
pondělí 2. dubna 2012
Kam jdem ?
Tak mi nějak připadá že naše minulost (tedy minulost Čechů) je propojena s určitým druhem míst a to kopci, jenž jsou v blízkosti řeky Vltavy. Zdárně naši předci vyplenili daná místa a následně se přesunuli o kopec dál po proudu řeky, ale jen by mne zajímalo kam se přesunem příště. Bílá skála ?, Podbabské skály ? a nebo to místo poruší daný zaběhlí řád a vyskytne se na úplně jiném místě ? Či již nedojde k žádnému násilnému převzetí moci ?
1) Oppidum Závist
Plošina nad dnešní Zbraslaví byla osídlena už od doby bronzové, dále na přelomu doby halštatské a doby laténské v první polovině 6. století př. n. l., kdy se ve střední části vrchu usídlili první Keltové, a posléze v 2. a 1. století př. n. l.. Později však došlo k dramatickým událostem. S největší pravděpodobností bylo oppidum v 1. století našeho letopočtu nenadále přepadeno germánskými válečníky a při následné bitvě, při které shořela hlavni brána „D“ a malá boční brána „A“, bylo oppidum dobyto a obsazeno. Germánské obyvatelstvo využívalo toto strategicky výhodné místo v dalších letech. Sídlo ale postupně ztrácelo na svém významu a postupně zanikalo. Byly zde nalezeny i stopy po osídlení slovanského obyvatelstva kolem 7. století. Posledním důkazem o osídlení Závisti je nález malého slovanského pohřebiště z první poloviny 10. století.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Oppidum_Z%C3%A1vis
2) Vyšehrad
Teprve do 10. století spadají počátky Vyšehradu nynějšího. Z této doby byly zjištěny četné zbytky keramiky na různých místech návrší, pozůstatky dřevohlinitých valů s čelní kamennou zdí na severním okraji v dnešních Karlachových sadech a základy kostelíka na půdorysu řeckého kříže pod zbytky pozdější baziliky sv. Vavřince, dochovanými v objektu nynějšího Starého děkanství. Kníže Vratislav II., pozdější první český král, který měl vážné rozepře se svým mladším bratrem, pražským biskupem Jaromírem (Gebhartem), přesídlil kolem roku 1070 pryč z jeho blízkosti na Pražském hradě. Za své nové sídlo si vybral právě Vyšehrad a aby vyvážil biskupův vliv i po církevní stránce, založil tehdy na Vyšehradě kostel svatého Petra a Pavla, k němuž zřídil sbor kněží – kapitulu. Nová, bohatě nadaná (66 vesnic), kapitula se měla těšit exempci, čili měla být vyňata z biskupské pravomoci a podřízena přímo římskému papeži.Exempce, jediná svého druhu v českých zemích, byla potvrzena papežem Luciem II. roku 1144.Vyšehrad sloužil jako sídlo českých panovníků od Vratislava II. až po Soběslava I. , tedy do roku 1140. Za Soběslavovy vlády (1129) bylo také provedeno rozšíření baziliky sv. Petra a Pavla, v jejíž kryptě byli postupně pohřbeni někteří příslušníci vládnoucího rodu: Vratislav II., jeho žena Svatava, Konrád I. Brněnský, Soběslav I. a také Soběslav II.. Vladislavem II. počínaje sídlili čeští panovníci opět na Pražském hradě.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Vy%C5%A1ehrad
3) Pražský Hrad
Za vlády knížete a prvního českého krále Vratislava II. se jako rezidence panovníka uplatnil na krátkou dobu Vyšehrad, přesto se na Pražském hradě prováděly stavební úpravy. Dřevěné opevnění vystřídalo kamenné s třemi branami: na východě Černá věž, na západě Bílá a jako postranní vchod sloužila věž Jižní.
Už kolem roku 1060 byla z příkazu Spytihněva II. zbourána rotunda sv. Víta a na její místo postavena bazilika, předchůdkyně gotické katedrály , zasvěcená Sv. Vítu, Václavu a Vojtěchu. Trojlodní románský chrám z bílé opuky byl 70 metrů dlouhý a na tehdejší dobu v našich zemích zcela nevídaný. Kostelu sv. Jiří přibyly dvě románské věže a dřevěný palác byl nahrazen zděným.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Pra%C5%BEsk%C3%BD_hrad
4) ?
1) Oppidum Závist
Plošina nad dnešní Zbraslaví byla osídlena už od doby bronzové, dále na přelomu doby halštatské a doby laténské v první polovině 6. století př. n. l., kdy se ve střední části vrchu usídlili první Keltové, a posléze v 2. a 1. století př. n. l.. Později však došlo k dramatickým událostem. S největší pravděpodobností bylo oppidum v 1. století našeho letopočtu nenadále přepadeno germánskými válečníky a při následné bitvě, při které shořela hlavni brána „D“ a malá boční brána „A“, bylo oppidum dobyto a obsazeno. Germánské obyvatelstvo využívalo toto strategicky výhodné místo v dalších letech. Sídlo ale postupně ztrácelo na svém významu a postupně zanikalo. Byly zde nalezeny i stopy po osídlení slovanského obyvatelstva kolem 7. století. Posledním důkazem o osídlení Závisti je nález malého slovanského pohřebiště z první poloviny 10. století.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Oppidum_Z%C3%A1vis
2) Vyšehrad
Teprve do 10. století spadají počátky Vyšehradu nynějšího. Z této doby byly zjištěny četné zbytky keramiky na různých místech návrší, pozůstatky dřevohlinitých valů s čelní kamennou zdí na severním okraji v dnešních Karlachových sadech a základy kostelíka na půdorysu řeckého kříže pod zbytky pozdější baziliky sv. Vavřince, dochovanými v objektu nynějšího Starého děkanství. Kníže Vratislav II., pozdější první český král, který měl vážné rozepře se svým mladším bratrem, pražským biskupem Jaromírem (Gebhartem), přesídlil kolem roku 1070 pryč z jeho blízkosti na Pražském hradě. Za své nové sídlo si vybral právě Vyšehrad a aby vyvážil biskupův vliv i po církevní stránce, založil tehdy na Vyšehradě kostel svatého Petra a Pavla, k němuž zřídil sbor kněží – kapitulu. Nová, bohatě nadaná (66 vesnic), kapitula se měla těšit exempci, čili měla být vyňata z biskupské pravomoci a podřízena přímo římskému papeži.Exempce, jediná svého druhu v českých zemích, byla potvrzena papežem Luciem II. roku 1144.Vyšehrad sloužil jako sídlo českých panovníků od Vratislava II. až po Soběslava I. , tedy do roku 1140. Za Soběslavovy vlády (1129) bylo také provedeno rozšíření baziliky sv. Petra a Pavla, v jejíž kryptě byli postupně pohřbeni někteří příslušníci vládnoucího rodu: Vratislav II., jeho žena Svatava, Konrád I. Brněnský, Soběslav I. a také Soběslav II.. Vladislavem II. počínaje sídlili čeští panovníci opět na Pražském hradě.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Vy%C5%A1ehrad
3) Pražský Hrad
Za vlády knížete a prvního českého krále Vratislava II. se jako rezidence panovníka uplatnil na krátkou dobu Vyšehrad, přesto se na Pražském hradě prováděly stavební úpravy. Dřevěné opevnění vystřídalo kamenné s třemi branami: na východě Černá věž, na západě Bílá a jako postranní vchod sloužila věž Jižní.
Už kolem roku 1060 byla z příkazu Spytihněva II. zbourána rotunda sv. Víta a na její místo postavena bazilika, předchůdkyně gotické katedrály , zasvěcená Sv. Vítu, Václavu a Vojtěchu. Trojlodní románský chrám z bílé opuky byl 70 metrů dlouhý a na tehdejší dobu v našich zemích zcela nevídaný. Kostelu sv. Jiří přibyly dvě románské věže a dřevěný palác byl nahrazen zděným.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Pra%C5%BEsk%C3%BD_hrad
4) ?
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)